Za hříčku s panáčky na semaforech má jít Týc do vězení. Rozsudek vyvolal vlnu solidarity

Rekord drží soška za Jih proti Severu. Koupil ji Jackson

Černoši i Hispánci tvoří jen dvě procenta akademie

Dílo da Vinciho žáka se přesune do Louvru k originálu

Po 17 letech se na Brit Awards vrátili Blur

V Meetfactory zahraje elektronická písničkářka Emika

Videoportál chce "vysílat" vlastní obsah

Na kompilaci DADA-ACTA se představují i DVA nebo Bonus

Vídeňská Albertina nabízí pana Tau od A do Z

Vychází oceňovaná kniha o klasice 20. století

Tábor - Reprodukce vůbec prvních barevných fotografií, pořízených už na začátku 20. století, jsou k vidění v Husitském muzeu v Táboře. Výstava nazvaná Jak svět dostal barvy prezentuje fotografie z kolekce amerického sběratele Marka Jacobse. Poprvé v České republice mohou návštěvníci muzea zhlédnout šedesát kvalitních reprodukcí jedné z nejvýznamnějších sbírek rané barevné fotografie na světě.

Mark Jacobs je sběratelem autochromů a dalších materiálů vážících se ke vzniku a vývoji barevné fotografie. Jeho sbírka obsahuje díla bratrů Augusta a Louise Lumierů, Leona Gimpela, Marcela Meyse, vedoucí osobnosti fotosecese Alfreda Stieglitze a dalších fotografů. Fotografie z jeho sbírky byly zřídka vystavovány mimo USA a vždy šlo jen o několik snímků.

"Autochrom je technicky jednoduchý a má spoustu specifik.  Má ohromné množství detailů ve stínech, což dnešní digitální kamery ani barevné filmy nemají," vysvětluje kurátor výstavy Jan Hubička. Hloubka a bohatost sbírky Marka Jacobse nabízí návštěvníkům Husitského muzea v Táboře výjimečné snímky od nejvýznamnějších fotografů a široký záběr témat od rodinných portrétů přes zátiší až po zákopy první světové války.

Jacobs sbírá autochromy už téměř čtyřicet let, má jich přes dva a půl tisíce a u každého zná i jeho příběh. "Nejzajímavější je obvykle také jejich autor. Například Helen Messenger Murdoch byla vůbec první ženou, která dělala barevné fotografie. Když jí bylo už skoro sedmdesát, začala létat," líčí.

Bratři Lumiérové pak v roce 1914 vyráběli šest tisíc autochromových desek denně. Kvůli válce a nedostatku surovin ale museli výrobu ukončit. Když ji obnovili, autochrom už neměl takový úspěch. Desky byly křehké, těžké a kdo neměl diaskop nebo promítačku, mohl se na ně podívat jen proti oknu. Kdyby ale nebylo autochromu, nebyl by ani barevný film a televize. Výstavu Jak svět dostal barvy: Rané barevné fotografie ze sbírky Marka Jacobse lze v Husitském muzeu v Táboře zhlédnout do 6. května.

 

23. dubna je Světový den knihy a autorských práv. Toto datum nevybralo UNESCO v roce 1995 náhodně. Opírá se o katalánskou tradici, darovat v den Svatého Jiří růže a knihy. Mimoto se tento den narodilo nebo umřelo pár světoznámých spisovatelů jako Shakespeare, Cervantes a Laxness.

Sklepní Galerie Velryba, která je součástí známé pražské kavárny Velryba v Opatovické ulici v Praze 1, slouží jako výstavní prostor především studentům Katedry fotografie pražské FAMU. A nejen jim.

Do českých kin míří nový film pro děti Modrý tygr. Film je natočen podle úspěšné stejnojmenné knížky Terezy a Juraje Horváthových, která vyšla v nakladatelství Baobab.

Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu připravila první českou retrospektivu originálního švýcarského umělce Adolfa Wölfliho. Wölfli se věnoval umění, i když skoro celý svůj život prožil v psychiatrické léčebně.

Jeden z nejslavnějších obrazů světa, Křik od Edvarda Muncha, půjde do dražby. Oznámila to ve svém tiskovém prohlášení americká aukční síň Sotheby's s tím, že podle jejího tiskového mluvčího by se odhadovaná cena mohla vyšplhat až na 80 milionů dolarů, což je v přepočtu více než 1,5 miliardy korun.

Bývalý pivovar v Plzni by se měl změnit na kulturní centrum. „Pilotní investiční projekt plzeňské kandidatury“ nebo „vlajková loď procesu“ – tak je nazýván v plzeňské přihlášce pro Evropské hlavní město kultury projekt přeměny bývalého areálu plzeňského pivovaru Světovar na kulturní centrum.

V pražském kinu MAT na Karlově náměstí můžete navštívit filmovou přehlídku Praha a její dcery: Místa, vztahy, lidé. Jde o dlouhodobou akci, během které představí svoji tvorbu renomované a oceňované, ale i začínající filmové režisérky.

Společnost HBO představila svůj nový, česko-slovensko-polský projekt původní třídílné minisérie Hořící keř inspirované událostmi kolem upálení Jana Palacha, který by měl být dokončen v roce 2013.

Britská televize ITV si uřízla ostudu. Z časových důvodů nenechala poděkovat výherkyni hlavní ceny za nejlepší album roku, zpěvačku Adele. Po vysílání se za svůj přehmat omluvila.